Státní svátek 1. května se stal dnem, kdy jsme se rozhodli uspořádat malou akci, původně plánovanou jen pro členy naší ZKO a přátele,
1. Žamberecký mini-dogtrekking.
 
Náš záměr, že půjde jen o malou zkušební akcičku, vzal však záhy za své a nestačili jsme se divit, odkud všude se nám zájemci hlásili.

V den D, 1.5., se nás o půl osmé ráno sešlo na vlakovém nádraží v Žamberku něco kolem 30-ti lidí se zhruba +/- 20-ti psy. Koupili jsme si, až na vyjímky, společnou jízdenku a před třičtvrtě na osm "obsadili" vlak směr Potštejn a dál. Naše početná výprava se rozmnělnila po celém vlaku, takže průvodčí neměla šanci zkontrolovat ani, jestli počet osob a psů souhlasí s jízdenkou, ale nijak to "neřešila", radši ☺.

Za pár minut jsme dojeli do místa startu, kde jsme nastupující asi velice překvapili, protože jsme slyšeli jen: "... a další pes, a další, a ještě další..." To se na Českých dráhách nepotkává asi každý den ☺

Před nádražím nás ještě čekala skupinka "z druhé strany", tj. kamarádi z Rychnova n.Kn., kteří přijeli buď také vlakem od Hradce Králové, nebo je přivezli ochotní příbuzní a známí, skupinka čítala 10 lidiček s devíti pejsky. Celkový přesný počet jsme bohužel na startu nezjistili, takže je to jen od oka, ale bylo nás opravdu hodně ☺

Už od rána se počasí netvářilo zrovna přívětivě a předpovědi z předešlých dní také nezněly moc optimisticky. Na nádraží jsme rozdali itineráře s popisem cesty a při tom začalo pršet. Přesto jsme všichni vyrazili. Nejprve slabý deštík vystřídal silnější, takže jsme začali z batohů lovit pláštěnky, jak na sebe, tak někteří i na psi, kšiltovky, apod., někteří se ukázali zcela nevybavení a ti na tom byli nejhůře.

Již řádně zmoklí jsme po skupinkách došli do Litic, kde jsme si dali pauzu na zastřešené terase místní hospody, bohužel tou dobou zavřené. Větší část zúčastněných se rozhodla svou pouť tady ukončit a raději počkat několik hodin na vlak. Zbývající menšina vyrazila dál, směr Žamberk, ovšem bez plánovaného výstupu na litický hrad. Naštěstí se cestou počasí umoudřilo a přestalo pršet, takže než jsme došli na cvičák, poměrně slušně jsme oschnuli
.
V cíli jsme si dopřáli čajíček, kafíčko, opekli páteček, ochutnali maso z udírny, prostě se odmněnili po nepříliš příjemném putování a když dorazili "vlakoví" odpadlíci, "šéf" rozdal i malé upomínkové předměty.

Myslím, že i přes nepřízeň počasí se nám 1. Žamberecký mini-dogtrekking v rámci možností vydařil a doufám, že se zase někdy sejdeme v tak hojném počtu na druhém ročníku.

Reportáž "litických odpadlíků" sem přidá Eva, určitě si na ni nezapomeňte počkat, protože ani oni neproseděli celou dobu čekání na vlak na terase ☺

Fotografie naleznete ZDE od Evy Beranové a ZDE od Keprťáků.